Dvanáct už vám bylo a pořád se červenáte? Věříte, že děti nosí čáp? Ale no tak! Evidentně potřebujete trošku sexuální osvěty nebo aspoň biologie . Tady je:

Téměř všechno na světě se vyskytuje ve dvou základních energiích – mužské a ženské. Broučci, zvířátka, kytičky, věcičky i lidé. Všichni mají svého zástupce, který je „ten“ a zástupkyni, která je „ta“.

Ani němčina není výjimkou: všechno, co je mužského pohlaví je „DER“, všechno, co je pohlaví ženského je „DIE“. Že je to v češtině také tak? Omyl! Jiný kraj – jiný mrav! V německém kraji jsou nám známá pohlaví někdy najednou zcela jiné orientace (třeba „ten“ skříň – „der“ Schrank) a navíc jsou všechny věci, lidé, předměty apod. na svoji základní energii náležitě pyšní a dávají to najevo. Chcete-li je znovu jmenovat a určit, nechají si říkat plným titulem.

Je-li někdo ženského pohlaví, není to „Mutter“, ale  „DIE Mutter“. Vedle ní pak nestojí pouze „Vater“, nýbrž „DER Vater“. A že jim to spolu sakra jde! Dokonce natolik, že to hry vstoupí „to“ – neurčité, bezpohlavní děcko – tedy „Kind“. Aj, pardón, je stejně hrdé jako rodiče – takže „DAS Kind“.

Rodinka i odpověď na otázku prvního pádu je tak kompletní.

Kdo, co? Přece  „ten, ta, to“ – „DER, DIE, DAS“.

Jasné? Výborně! Můžeme přejít ke genetice, rodinným konstelacím a psychologii. Cože?

No, hele, když už jste si nechali rozmluvit tu pohádku o čápovi, snesete i další pravdu: situace v rodinách není jednoduchá. Skoro pokaždé se tam něco semele. „Ten, ta, to“ se skrývají v prvním rohu německého obýváku, ale život je nemilosrdný. Posílá je do různých pádů, bere si na naši trojici různé nástroje a kope je z rohu do rohu.

Že nevíte o jakých rozích mluvím? Přečtěte si předchozí článek na mém blogu s názvem: